
Mám za sebou své úplně poslední jarní prázdniny v životě. A že jsem si je náležitě užila! Strávila jsem je s tatínkem na cestách, totiž zamířili jsme kamionem do Švédska. Vyrazili jsme v pondělí 6.2. v 7:00 směr Německo, přístav v Rostocku. Během cesty se nedělo nic zajímavého, po dálnicích v Německu jsem s tátou jela už stokrát, takže jsem si převážně četla nebo relaxovala. Večer jsme dorazili na místo a šli spát. V úterý ráno jsme se probudili do mrazivého, ale slunečného dne a zamířili do útrob loďě, která odplouvala v 8:00. Jako první byla na programu dne snídaně, ze které se daly jíst pouze malé párečky, míchaná vajíčka byla k nepožití, jelikož snad nebyla ani z pravých vajec. Po snídani jsme šli do kajuty, kde jsme si trochu odpočinuli a ve 12:00 jsme se s obavami vydali na oběd. Němci (byla to německá loď) překvapili a oběd se dal požívat, dokonce byl velmi dobrý! Plavba měla trvat už jen další dvě hodiny, tak jsme zůstali sedět v kantýně až do momentu, kdy jsme museli seběhnout do kamionu. Loď nás vyplivla něco po 14:00, což znamená, že celá plavba trvala 6 hodin.
 |
| za mnou Švédsko |
 |
| švédské pobřeží |
Vymotali jsme se z přístavu a uháněli směr Värnamo, kde jsme měli vykládat polystyrenové kuličky, ze kterých se vyrábí různé výplně do všeho možného. Värnamo se nachází 257km od Trelleborgu, tudíž jsme do města dorazili až k večeru. Přibližně do 100km od přístavu jsem si připadala trochu jako v Belgii nebo Dánsku, které není až tolik severské, kolem nás bylo hodně vesniček a menších měst, domky různorodé, spoustu farem, apod. Čím jsme jeli výš, tím houstl les lemující dálnici a frekvence přilehlých obydlí se značně snížila - sem tam byl krásný červený nebo modrý domeček, jinak jen les nebo jezero. Dálnice byla skoro opuštěná, což bylo vzhledem k času (kolem 16 - 17:00) k neuvěření.
 |
| dálnice v 16:45h |
Vykládka byla naplánována na ráno a jelikož byla továrna kousek od centra města, ráno jsem si dala snídani v tovární kantýně (kde si mohl kdokoliv vzít cokoliv) a uháněla směr centrum, protože jsem na procházku neměla zas tak moc času. Město bylo okouzlující, zasněžené, klidné a hezky upravené. Stihla jsem si projít jen kousek, ani do obchodu jsem nemohla, tak bohužel nemám ani pohled. Ale i tak jsem ráda, že jsem se mohla alespoň projít po městě, při většině cest se to ani nepovede. V 10:00 jsem byla zpátky v kamionu, dovyložili jsme a jeli jsme ještě o 70km výše do města Jönköping, které bylo větší než Värnamo, ale továrna byla hned na kraji města, takže jsem z něj nic neviděla. Do továrny jsme dorazili po poledni a pán, který nás měl nakládat, nám oznámil, že chybí vyrobit ještě čtyři role papíru a bude nás muset naložit až ve 22:00. Nedalo se nic dělat a tak jsme s tátou koukali na filmy, já si četla knížku, trochu jsem se učila. Ve slíbených 22:00 nás pán donaložil a my jsme hned uháněli zpět do Trelleborgu, jelikož nám v 8:00 ráno odplouvala loď zpět do Rostocku. Celou cestu zpět jsem prospala a vzbudila se akorát při zastavení ve 3:00 ráno v přístavu. Ráno jsme se nalodili a já se jen nerada loučila s překrásným Švédskem, ve kterém bych nejradši zůstala ještě alespoň pár týdnů navíc! Zpět jsme jeli švédskou lodí, snídaně byla skvělá, já jsem si nabrala párečky, anglickou slaninu, vařená vejce a pomerančový džus a přecpala jsem se tak, že jsem v čas oběda neměla hlad ani v nejmenším. :-) Po divném plátku masa jsem zamířila do obchodu, který byl o dost bohatší než ten německý a koupila jsem pro sebe a ségru polštářky, které vypadají přesně jako ta značka, která je na fotce na začátku článku. :-) 6 hodin plavby uteklo jako voda a už jsme se zase řítili po německé dálnici, tentokrát směr Belgie. Kousek za hranicemi jsme vyložili role papíru, dostali jedno balení toaletního papíru zdarma a jeli jsme zpět do Německa. Cestou jsme potkali dva staré londýnské double-deckery, což mi udělalo ohromnou radost. :-)


V Německu jsme v pátek dvakrát naložili a jeli směr Česká Republika. Na dálnici jsme potkávali neuvěřitelné množství Holanďanů, kteří mířili do Alp. Potkali jsme také hodně Britů a Dánů. :-) V pátek jsme zastavili kousek před Frankfurtem a já se mohla těšit, že znovu uvidím letiště, alespoň z okna kamionu. Ráno jsme vyrazili kolem 7:00, byla ještě lehce tma, takže se moc fotit nedalo. Během letoška se ve Frankfurtu vybudovaly nové ranveje se speciálními přejezdy přes dálnici, po kterých letadla přejížděla na letiště. Nám se poštěstilo a zrovna nám jedno letadlo přejíždělo po mostě přímo nad hlavou!!! :-) Zanedlouho jsme míjeli haly letiště a já si zavzpomínala na 30.5.2011, kdy jsem spolu s rodiči seděla v letištní hale natěšená a zároveň vyklepaná, jaká asi bude ta moje irská rodinka. Dnes je to vlastně přesně půl roku, co jsem se vrátila z Irska. No, ale zpět k výletu. Od Frankfurtu už to byla nuda, takže to zkrátím. Ve 12:00 jsme dorazili do ČR a jelikož bydlíme kousek od hranic, ve 13:00 už jsme vykládali tašky z kamionu a výlet byl u konce. Do Švédska bych se určitě chtěla někdy podívat 'výletně', projet si severské země je můj sen a já doufám, že se mi někdy splní. :-) Tento malý sneak-peak jsem si moc užila a načerpala jsem alespoň trochu sil, které jsou potřeba ke zvládnutí předmaturitního stresu. :-)
V mém životě se momentálně dějí velmi zajímavé věci a já si připadám jako na horské dráze. Myslím, že se to brzo všechno dozvíte a asi budete překvapeni. :-) See you soon!