Včera pozdě večer mi nešel internet, tak budeme předstírat, že je stále 30.6. Chcete vědět, jak jsem oslavila svůj první měsíc tady a zároveň svůj svátek? Rozbila jsem keramickou misku, hlídala jsem holky dýl než obvykle (ale dostala jsem jako odškodné čokoládku a asi milion sorry :-)), celý den jsem měla depresivní náladu, že mi zbývá už jen měsíc, který uteče stejně rychle jako tenhle, Caoimhe dnes skončila školku, takže ode dneška mám každý den všechny tři. Měla jsem vás všechny ráda. :D Určitě je ještě plno věcí, které jsem do téhle první věty chtěla napsat, ale samozřejmě jsem je všechny zapomněla. No nevadí, vždyť už jste si zvykli :-) Celý den propadám hluboké depresi, že NECHCI odjíždět. Nechci odjíždět od rodiny, u které fráze 'being a part of a family' nikdy nebyla frází. Nechci odjíždět od dětí, které mám sice několikrát za den chuť zabít, ale pořád jsou to moje zlatíčka, po kterých se mi bude neskutečně stýskat. Mrzí mě, že tu nemůžu být alespoň ještě na srpen a naplno přiznávám, že neskutečně závidím Eszter (nová AP), která tu plánuje zůstat rok. No, zkraťme tyhle kecy, vypadá to, že odjíždím zítra a ne za měsíc :D Když já jsem hrozná cíťa, tak mi to promiňte! :D Dnes mi Cate dala knížku s irskou poezií, je moc krásná, ale obrovská a těžká, tak nevím, jak jí dopravím domů. Řekla mi, že bude heart-broken až budu odjíždět. S Aoibhin jsme ráno skypovaly s našima a ségrou, hrozně se smála, když viděla mého potkana a povídala si s mamkou a ségrou, že prý jsou to její nejlepší kamarádky. Když přišel táta, řekla jen hi a zamávala, víc se chudák styděla :D Odpoledne byla Niamh na zabití, když se mě snažila vytočit do běla tím, že ignorovala, co jsem jí říkala a dělala naschvály. Jo, já se tady ještě naučím trpělivosti! Večer jsem pustila telku, všechny jsme se naskládaly na gauč a když se na mě holky nalepily, k slzám nebylo daleko. Tyhle krátký pobyty jsou fakt špatný, člověk se ani nestihne adaptovat a už aby jel domů. Ale s takovouhle roďkou ta adaptace jde úplně sama :-)
Tohle je tedy poslední článek v rubrice 'První měsíc'. Hromadu pozitivních a optimistických článků ukončím jedním napůl negativním a pesimistickým, to abyste věděli, že jsou i dny, kdy se necítím úplně nejlíp.
P.S.: Střepy přinášejí štěstí, tak třeba bude červenec ještě lepší než červen, ale to už by byl docela hardcore a mě by odsud museli tahat heverem :-)











