Tuesday 12 July 2011

Coming soon

...na článek plný zážitků z Tramore se můžete těšit zítra! Dnes jsem byla na procházce s Bertíkem, protože bylo náádherně a toho se tu prostě musí využít :) Tak tady jen jedna fotka na ukázku:

Saturday 9 July 2011

Short message

Odjíždim na víkend do Tramore a nějak nebyl čas sepsat události posledních dní, tak alespoň krátká zpráva, co se tak nějak děje. S holkama je to o hodně jednodušší než jsem čekala, sice musím řešit hádky, ale to už mě nějak nežere, protože holky se prostě zabaví samy a já si tak můžu sednout na gauč a čumět do zdi :D Když jsem měla jen Niamh a Aoibhin, tak se taky zabavily, ale ne tolik. Příští pátek je wedding a taky půlka měsice, což znamená poslední 3 týdny v rodince. Goodness, tohle nepřežiju. Dnes měla Oliverovo ségra narozeniny, tak jsme měli barbeque a přežrala jsem se, ale fakt stylově :D Co jsem to chtěla ještě napsat... Jo! Ve středu jsem byla na koncertě tradiční irské hudby a tance a bylo to moc pěkný, účinkující byli z poloviny dospělí a z poloviny děti a na tancování jsem koukala s otevřenou hubou :D Hlavně teda na step, to je něco neskutečnýho! Víc se rozepíšu v neděli/pondělí až přijedu, jdu spát brzo abych něco naspala i na sobotu :D

Sunday 3 July 2011

Weekend off

Mám za sebou ten nejlepší weekend off tady (zatím)! V sobotu jsem byla konečně v Enniscorthy a Fernsu a dnes jsem byla na plážiii <3 Tak tedy popořadě.

2.7. Enniscorthy & Ferns
Po celém měsíci jsem se vydala do města Enniscorthy a vsi Ferns, která je od Camolina vzdálená asi 5 km. Holt jsem před tím neměla ten objektiv a asi jsem čekala na to nejkrásnější počasí, co jsem tu zatím zažila. Oba dny bylo kolem 20° - 22°C, což je pro mě naprosto ideální. Ráno mě do Ennis odvezl Ollie, takže jsem díkybohu ušetřila penízky za cestu. Zpátky jsem jela zas na dětský :D Hrad otevíral až ve 12:00, takže jsem si dala dvě hodiny dlouhé shop tour. Hodinu z toho jsem strávila v antikvariátu :D Antikvariáty byly totiž ty nezajímavějši obchody v Ennis, jak to centrum vypadá krásně, tak tam není co dělat. Ale aspoň jsem si ulovila první díl Harryho Pottera, Karlíka a továrnu na čokoládu a Vejce a já od Betty MacDonald :) Komplet za €5, nádhera. Pak jsem jen prolezla celé centrum, mrkla na katedrálu, ve které se akorát připravovala svatba. Bylo těsně před 13:00, a tak jsem celá natěšená mohla jít na hrad. Miluji prohlídky hradů a zámků, když tam stojíte a říkáte si, že před x lety v této místnosti spal nějaký slavný panovník a vy tu teď jste a fotíte si to...:-) Vnitřek teda nebyl nic extra, ale zajímavé to určitě bylo. Nebudu vás tu nudit historickými fakty, navíc si je stejně moc nepamatuji. Průvodce mluvil fakt rychle a ještě se zakoktával, takže z toho výkladu moc nemám :D Ale nějaký příběh jsem si z toho pokládala a hrad má zajímavou historii. Nejvíc se mi líbilo na 'střeše', kde byl výhled na celé Enniscorthy a okolí. Z hradu jsem pak šla jenom na tradiční nákup sladkostí do Dunnes, chvilku posedět u řeky a hurá na bus do Fernsu. Zde jsou fotky z Ennis:


Enniscorthy castle

Výhled z hradu na katedrálu

Vinegar Hill (kde jsem bohužel nebyla)
Víc fotek až na slibovaném rajčeti, jestli někdy bude :D Dojela jsem tedy do Fernsu a šla jsem rovnou na hrad, nebo tedy alespoň na to, co z něj zbylo. Hrad původně vypadal podobně jako ten v Enniscorthy, ale dnes už je použitelná jen jedna věž. Byla jsem tam jako jediná na prohlídku, a tak jsem měla průvodkyni jen pro sebe :-)) Byla moc milá a rozuměla jsem všechno, výklad byl fakt zajímavý a nejvíc si pamatuju všechny ty vychytávky, co se v té době používalo proti nepřátelům. A že jich bylo! Popisovat je tu nebudu, to by bylo trošku složitější :D Nejvíc se mi líbila 'střecha' (jak se to sakra u hradu jmenuje? :D), byla taková maličká a byl z ní krásný výhled. Byl tam dokonce i tehdejší záchod, resp. díra do kamene :D Součástí hradu je i 'infocetrum', kde jsem strávila nějakou dobu před prohlídkou, protože jsem musela čekat 20 min. Ujala se mě moc milá paní a doporučila mi si projít opravdu nádhernou ručně vyšívanou historii hradu a vesnice!! Bylo to asi 23 pláten a fakt smekám před tou paní, skvělá práce. (kdyby to někoho zajímalo - http://www.fernstapestry.com/) Z hradu jsem se odebrala do St. Edans Cathedral, údajně nejmenší katedrály v Evropě. Zkoukla jsem jí jen z venku a víc mě zajímal přilehlý hřbitov, kde se nachází hrob tehdejšího krále provincie Leinster. Z hřbitova jsou také vidět trosky St. Mary's Augustinian Abbey a trosky středověké katedrály. Hřbitov sám o sobě byl hodně zajímavý a v noci bych tam opravdu být nechtěla! Poté jsem už jen zkoukla St. Mogues Cottage a s tím, že mi bus ujel o 3 min jsem si chtěla jít sednout do parku a číst si knížku. Jenže mi tak nějak došlo, že busy v Irsku nikdy nejezdí na čas, buď jedou dřív (to se mi stalo teda jen jednou), ale v drtivé většině případů jezdí pozdě (20 min není žádný problém). Tak jsem čekala na zastávce a bus samozřejmě za chvilku přijel, o 10 minut později než by měl :-) Večer jsem si už jen lehla s knížkou na zahradu a zakončila tak krásný den. Fotky z Fernsu:

část Ferns castle

nový kostel (děs)

St. Edans Cathedral

hřbitov u katedrály

čistě náhodné foto
3.7. Courtown beach
Celý den jsem byla doma/na zahradě, pokoušela jsem si číst knížku, ale pořád kolem mě lítaly holky a chtěly si se mnou hrát - no a řekněte jim ne, žejo. Tak mi bylo trošku líto slunečného dne stráveného doma/na zahradě, ale vážně mě nenapadlo místo, kam bych mohla jet. Resp. míst by bylo spoustu, ale doprava trošku pokulhává... Pláž mě samozřejmě napadla také, ale musela jsem to zavrhnout. O to větší byla moje radost, když Cate odpoledne navrhla, že bychom mohli jet na pláž! Vyrazili jsme až kolem páté hodiny, po tom, co se holky vyspaly, takže už docela pozdě, ale jsem ráda, že jsme vůbec vyrazili. Cate s Olliem mi řekli, že je zbytečné si brát plavky, protože moře bude studené. Proč jsem je poslechla, moře bylo krásně teplé a i přes vítr, který foukal, bych tam alespoň na chvíli vlezla! Tak jsem si holt jen máchala nohy a lehce si namočila kraťasy :-) Ale bylo to úžasné, měla jsem radost jak malé děcko :D Sbírala jsem kamínky a mušličky, procházela se v teplém písku, stavěla hrady s holkama a fakt mě mrzelo, že jsme tam byli jen asi hodinu a půl :( Chtěla bych tam někdy ještě jet, ale bus tam jede tak debilně, že nemám šanci... Nedostala bych se zpět. Tak holt budu doufat, že příští víkend bude alespoň stejně krásné počasí, protože jedeme s Aničkou do Tramore a budeme bydlet v hostelu kousíček od pláže, yipeee :D Fakt se těším. Cate mi ještě slíbila, že pokud bude nějaký další den hezky, pojedeme na pláž znovu a na dýl - asi viděla moje nadšení, tak holt v tý naší díře nemáme moře no! :D Pár fotek zde:

Niamh

Caoimhe

někdo :-)
V hlavě jsem měla asi milion nápadů na fotky, ale se třema dětma to prostě nešlo realizovat :/ Tak snad o víkendu! :D Zítra vstříc všem třem holkám od 8 am do 6 pm, wish me luck.

Friday 1 July 2011

Optimistický článek

Včera v noci jsem si vylila srdíčko svému milému deníčku a tak jsem zase připravená hýřit optimismem! :D DNESKA MI PŘIŠEL OBJEKTIV! A jelikož mi to dodalo spoustu elánu a radosti, vrhnu se na to slibované rajče a čeká vás nálož fotek :D Od teď totiž beru miláčka všude s sebou, protože je lehký jak peříčko! Jen pro srovnání, s teleobjektivem (pro lidi nefotící - objektiv velký jako kráva - ha, už konečně vím, proč má v názvu tele) můj foťák vážil 1,5 kg a s pevnou padestákou (přezdívaná kelímek - je to taková malá roztomilá plastová hračička) váží cca 900 g. Jaká to úleva :D Už se těším na víkend, který mám zase celý volný a snad mi konečně vyjde Kilkenny, pokud se teda milá Anička rozhodne odpovědět, že :D Záložní plán je Ferns a Enniscorthy. Jinak dnes to vypadalo, že budu mít všechny tři, ale díky bohu si Cate vzala Caoimhe s sebou do Dublinu nakupovat. Já jí mám fakt ráda, až na občasný hysterický a cholerický záchvaty je vážně zlatíčko, ale když jsou všechny tři dohromady, je to o život, vážně! :D Tak jsem si užila den jen s Niamh a Aoibhin. Krásný to relax :-) Vím, co na obě platí, co mají rády a to je pak všechno mnohem jednodušší. Niamh má teď puzzle mánii, tak jsme celé odpoledne skládaly. Většinu puzzlí už zám nazpaměť, tak jsem si pro sebe snesla jedny 100 dílkové a to jste měli vidět, holky se svých ani nedotkly a pomáhaly mi s těma mýma a jelikož to bylo těžší než pětiminutová skládačka s prasátkem a ovečkou, zabavilo nás to asi na půl hodiny :D Pak jsme si daly pizzu k večeři a stavěly jsme hrad z písku. Ráno tu byla Cate a Mary, tak jsem spíš uklízela, protože děti mě stejně moc nechtěly (když přijde nana Mary, je to jako svátek :-)). Na jednu stranu mě štve, že je Cate teď tak často pryč. Děti jsou sice pak lepší, ale moc si s Cate nepokecám a to mě štve. Je to kvůli tomu weddingu, tak se docela těším, až to bude pryč. Ráda vždycky sejdu dolů, udělám si čaj, dám si čokoládu a kecám :-) Nejenom, že si procvičuju a zlepšuju anglinu, ale aspoň mám nějaký, jak to říct... sociální vyžití, kterého se mi na polích a lesích moc nedostane :D Ale nestěžuju si, ani v nejmenším. Stejně nejsem moc 'party člověk', v ČR chodím večer ven jenom zřídka, protože za prvé není moc s kým (lidi, se kterýma bych šla, nejsou z mého města) a za druhé se mi prostě nechce :D Tak mi to tu ani nechybí. I když se samozřejmě nemůžu dočkat až strávím večer v irské hospůdce a poznám nějaké nové lidi :-) Není ale nad to mít dobrou rodinu. To radši budu dávat liškám dobrou noc a mít skvělou rodinu než chodit večer ven xkrát do týdne a v rodině se cítit špatně. Je sice pravda, že až pojedu příště na dýl, budu si vybírat i lokalitu, ale kdybych se mohla vrátit zpět sem, neváhám ani minutu. Sice by to znamenalo neprožít nějakou dobu v milované Británii, ale.... Však vy víte. Teď už jen pár fotek ze dneška a ty slibované obrázky, co mi kreslily holky :-) Snad ještě dnes večer sem hodím link na to rajče.

Niamhie :DD


Niamh novým objektivem :) (ty dvě předtím jsou starým)

první obrázek od Caoimhe

obrázek od Kate, sestřenky holek

obrázek od Abbey, taky sestřenka holek

od Niamh, computer :-))

od Caoimhe

Střepy přinášejí štěstí

Včera pozdě večer mi nešel internet, tak budeme předstírat, že je stále 30.6. Chcete vědět, jak jsem oslavila svůj první měsíc tady a zároveň svůj svátek? Rozbila jsem keramickou misku, hlídala jsem holky dýl než obvykle (ale dostala jsem jako odškodné čokoládku a asi milion sorry :-)), celý den jsem měla depresivní náladu, že mi zbývá už jen měsíc, který uteče stejně rychle jako tenhle, Caoimhe dnes skončila školku, takže ode dneška mám každý den všechny tři. Měla jsem vás všechny ráda. :D Určitě je ještě plno věcí, které jsem do téhle první věty chtěla napsat, ale samozřejmě jsem je všechny zapomněla. No nevadí, vždyť už jste si zvykli :-) Celý den propadám hluboké depresi, že NECHCI odjíždět. Nechci odjíždět od rodiny, u které fráze 'being a part of a family' nikdy nebyla frází. Nechci odjíždět od dětí, které mám sice několikrát za den chuť zabít, ale pořád jsou to moje zlatíčka, po kterých se mi bude neskutečně stýskat. Mrzí mě, že tu nemůžu být alespoň ještě na srpen a naplno přiznávám, že neskutečně závidím Eszter (nová AP), která tu plánuje zůstat rok. No, zkraťme tyhle kecy, vypadá to, že odjíždím zítra a ne za měsíc :D Když já jsem hrozná cíťa, tak mi to promiňte! :D Dnes mi Cate dala knížku s irskou poezií, je moc krásná, ale obrovská a těžká, tak nevím, jak jí dopravím domů. Řekla mi, že bude heart-broken až budu odjíždět. S Aoibhin jsme ráno skypovaly s našima a ségrou, hrozně se smála, když viděla mého potkana a povídala si s mamkou a ségrou, že prý jsou to její nejlepší kamarádky. Když přišel táta, řekla jen hi a zamávala, víc se chudák styděla :D Odpoledne byla Niamh na zabití, když se mě snažila vytočit do běla tím, že ignorovala, co jsem jí říkala a dělala naschvály. Jo, já se tady ještě naučím trpělivosti! Večer jsem pustila telku, všechny jsme se naskládaly na gauč a když se na mě holky nalepily, k slzám nebylo daleko. Tyhle krátký pobyty jsou fakt špatný, člověk se ani nestihne adaptovat a už aby jel domů. Ale s takovouhle roďkou ta adaptace jde úplně sama :-)

Tohle je tedy poslední článek v rubrice 'První měsíc'. Hromadu pozitivních a optimistických článků ukončím jedním napůl negativním a pesimistickým, to abyste věděli, že jsou i dny, kdy se necítím úplně nejlíp. 

P.S.: Střepy přinášejí štěstí, tak třeba bude červenec ještě lepší než červen, ale to už by byl docela hardcore a mě by odsud museli tahat heverem :-)