Where is the zebra crossing, please?

Nowhere! Zkuste najít v jednom irském městě/vesnici tak 10 přechodů. Nemáte šanci. V Irsku se totiž přechází stylem 'skočím přímo pod auto a buď to vyjde nebo ne' popřípadě 'přejdu alespoň jednu půlku silnice a počkám uprostřed'. Dnes byl totiž můj první day-off a já byla nakupovat v Gorey. A z přecházení silnice mám docela zážitek. Ke konci dne jsem už i já přecházela stylem 'počkám uprostřed'. No ale samozřejmě jsem viděla i zajímavější věci než jen přecházení silnice :) Do Gorey jsem jela v 10 ráno s Cate, Niamh a Aoibhin. V tuhle hodinu bylo už 20°! Cate říkala, že tohle snad za celý svůj život v Irsku nezažila a asi je prý vážně pravda, že jsem přivezla sunny weather. S Cate jsme udělaly rychloprohlídku z auta a poté jsem byla vypuštěna do víru velkoměsta (pozn. red. Gorey je se svými 7.000 obyvateli 57. největší město v Irsku). Původně jsem chtěla sfouknout vše při jednom - kostely, knihkupectví a oblečení, ale nakonec došlo převážně jen na ta knihkupectví a Tesco. Narazila jsem totiž na ten nejkrásnější antikvariát vůbec! Maličkatý krámek s moc příjemným prodavačem (jak jinak) a ze všech polic dýchala atmosféra starých knih. Lovely! Nemohla jsem si pomoct a pořídila jsem si hned 4 knížky. Williama Shakespeara a jeho Sen noci svatojánské z roku 1939, přičemž na deskách byl nalepený lísteček z knihovny s irskými jmény a daty půjčení v 70. a 80. letech a vevntiř jsou nějaké vpisky starým perem. Několik různých životů napsaných v jedné knize. To jsem musela mít a kdo by to tam za €2 nechal? Dále naprosto nádherný malý zápisníček na adresy (už je to tady Klárko - a mám jich víc), další zápisník, který je oboustraný - z jedné strany na zápisky z prázdnin a z druhé na oblíbené citáty a jiná moudra. A poslední kniha - úplně nové překrásné vydání knihy Obraz Doriana Graye by Oscar Wilde. Jsem v Irsku a Oscar je pravděpodobně nejslavnější irský spisovatel, no byla by ostuda si to za €5 nekoupit :) Celkem jsem tam strávila minimálně 2 hodiny. V dalším knihkupectví jsem si pořídila malý roztomilý zápisníček s medvídkem a pak už jen dárek pro Cate k narozeninám a pro ségru k narozeninám (těš se!). Bylo hrozné vedro (25°C) a už jsem se těšila domů. Do Camolina jsem jela autbusem a zkuste hádat za kolik. Je to 10 km. Tipujete max. €1 jako moje mamka? Jste vedle. Celá €4. Za 10 km. V Česku bych za to dojela z Plzně do Prahy a ještě by mi 10Kč zbylo. Když jsem to říkala Olliemu, málem mu vypadly oči z důlku :D No a protože je Ollie mind-reader, jeli jsme do Fernsu. Ráno jsem říkala Cate, že se tam chci podívat a odpoledne pro mě přijel Oliver s tím, že se moc omlouvá, ale musí ještě do Fernsu si nechat ostříhat vlasy. Náhoda! Vzájemně si to neřekli :) Tak jsem se rychle skočila podívat na hrad, který je nádherný a už se těším, až tam pojedu znovu a v klidu si ho projdu. Takhle jsem jenom cvakla pár fotek a zase šla k autu, protože Ollieho střih nebyl zrovna složitý a trval jen 15 min. Odpoledne a večer jsem byla s holkama na zahradě a i když byl můj day-off, hrály jsme si s modelínou a blbly. Nechtělo se mi zůstávat u počítače když bylo celý den tak nádherně :) Tady je pár fotek z Fernsu a knížky, co jsem si koupila. A dnes bez poznatků :) Vlastně jeden jo! Irové jsou BLÁZNI do papírových přáníček všeho druhu. 

...teleobjektiv není zrovna nejvhodnější sklo na focení památek

A chci poděkovat Barunce, díky které vím, že je dnes pátek a zítra bude sobota. Byla jsem totiž na 100% přesvědčená, že je dnes čtvrtek.