Goodbye, Ireland. Love you.

Poslední příspěvek z Irska, který jsem nemohla uveřejnit kvůli tomu, že jsem překvapovala naše a ségru. Vstávám za dvě a půl hodiny. DVĚ. Je 15.8.2011, 0:31. Budík mám na 3:00, autobus mi jede ve 4:00, odlítám v 6:50. V ČR jsem 10:00 českého času. I can’t belive it’s over! Hrozně se těším na rodinu, pejsky, kamarády, ale Irsko se mi tak moc nechce opouštět. Vůbec se mi nechce psát. A spát taky ne. Posílám 6 krabic domů. Dvě střední a čtyři malé. Miluju nákupy v Irsku! V eurech se hrozně lehce utrácí. Ale i přes to, co jsem si tu koupila věcí, jsem si dost našetřila, respektive o dost víc, než jsem čekala. Jsem měla utrácet víc :D Pozdě bycha honiti. Nevím co psát, stejně nikdo nechce číst můj depresivní výlev. Až dojedu domů, napíšu článek o víkendu, ze kterého mám fajn zážitky. A popíšu vám překvápko, snad budou doma, nemám totiž klíče, což je škoda. Máma se ségrou jedou do Plzně, takže bych si hezky sedla ke stolu, zapla počítač a dělala jakoby nic…:D Ale ne, zazvonit je lepší. Na to se těším. I když mě štve, že nemůžu se ségrou sdílet radost z mého příjezdu. Ale za to to stojí J Snad to vyjde. No nic, je 0:41 a já tu stejně jen píšu blbosti aby byl článek delší. Ozvu se DNES večer z ČESKÉ REPUBLIKY. Bééééé, proč ještě nevymysleli teleport! Hrozně to uteklo. I love Ireland.

Poznámka doplněná v 1:25: stále nespím. Nechce se mi. Áchjó. Ale jdu to zkusit. Na hodinu a půl. Z letiště asi zamířím rovnou do Bohnic.

Poznámka doplněná ve 3:08: spala jsem asi jen hodinu. Už abych byla v letadle a pak hned doma. Bye bye Ireland L

Poznámka doplněná ve 3:42: odjíždíme na bus.

Poznámka doplněná v 5:48: sedím na letišti a čekám na boarding. Security vůbec nebyla taková jako ve Frankfurtu. Tam jsem asi milionkrát ukazovala pas a boarding ticket, tady zatím ani jednou a už sedím na gate. Kufr měl 18,7 kg, takže jsem klasicky plašila a poslala toho moc. Moje porridge, achjo :‘( Příručák jsem hodila na váhu a měl 9,2 kg s kabátem, bez kabátu to odhaduju tak na 8,5 kg. Snad nás nebudou vážit, limit je 8 kg :D Ale z příručáku už  se fakt nic vyndat nedalo, mám tam jen notebook a foťák (a peněženku apod.). Držte palce :D (Já vím, že si to všichni budou číst až když už budu dávno doma, ale já se právě snažím ubránit depresi, která sice stejně přijde, ale aspoň oddálit jí můžu :D) Za chvíli si budu přehazovat čas na mobilu. Achjo achjo achjo. Chci bejt bohatá a cestovat a cestovat a cestovat celej život! A já budu, příští rok si v Irsku/Británii někoho najdu ať dotyčný chce nebo ne! :D Tak jo, vypínám. Tak ahoj v ČR.

Poznámka doplněná v 5:55: ok. Vypla jsem notebook a znuděně jsem se podívala doprava na tabulku s naším letem. Prague 6:50. Pod tím delayed 7:45. Hodina!!! Ok, berme to pozitivně, budu v Irsku o hodinu déle. Znuděná na letišti, to už bych snad radši byla v ČR :D Jo lidi, tenhle článek je ve stylu ‚Milý deníčku, dnes jsem vstala v 6:30, vykročila jsem pravou nohou do nového dne, ustlala jsem si postel, ….‘ aneb ‚piš vše, co tě napadá‘ :D Můj papírový deníček odpočívá ve velkém kufru, tak se budeme svěřovat internetu. Když já se tu fakt nudím. Za 10 min jsme měli lézt do letadla. Kdybych aspoň mohla jít zpátky do duty free zone, šla bych si do knihkupectví číst :D Nebýt kolem mě Češi, jdu si pokecat. Nevím čím to je, ale přibližně tak od druhého měsíce tady mi nedělalo problém začít se bavit se spolusedícím v autobuse, s člověkem na zastávce apod. V Česku (nebo v Irsku s Čechama kolem sebe) to prostě nejde. Kdo mě zná, ví, že bych tohle v ČR nikdy neudělala, mám problém se na člověka i podívat :D Btw. asi jsem zirštěla. Všichni tu kolem mě sedí v bundách a já tu jsem jen v šatech a není mi zima :D Zpoždění se nám zkrátilo, podle tabulky odlétáme v 7:25. Jdu psát článek z víkendu. Tak ahoj v ČR.

Poznámka doplněná v 10:23 pm: překvápko se povedlo, víc napíšu zítra. Jsem FAKT unavená.