Pohádka po irsku

Dnes jsme byly s Mary jezdit. Ano, vyšlo nám to! Její moc milá hostmum nám dala lift do stáje a už nic nechybělo ke splnění mého dětského snu :-) Vlastně ano, ta pláž. V okolí jsou bohužel jen kamenité nebo žádné pláže. Ale i tak jsme si to užily! Dorazily jsme do stáje, pršelo. Pan majitel byl velký optimista a řekl nám, ať 5 minut počkáme, že to přestane. 5 min, nic. 10 min, nic. Tak jsme samozřejmě vyrazily v dešti. Ale nám to nevadilo, obě jsme byly šťastné, že sedíme na koni :) Pan majitel za náma jel autem, což bylo trošku...zvláštní :D, ale vyhovovalo nám to. Povídaly jsme si a pořád jsme jely a jely a moře nikde. Až mě to donutilo se zeptat, jestli jako teda jedeme na pláž. 'Yes, we will be there in a minute.' * in 30 minutes. No, nebylo to blízko :D Na místo jsme si střídavě dokrokovaly a doklusaly a dokonce i přestalo pršet. Na malé louce jsme si zacválaly, pan majitel mě upozornil, že můj kůň je krapet rychlejší, tak ať si dám pozor (ano, v tu chvíli mi došlo, proč se ptal, která z nás je zkušenější. Řekly jsme mu, že těžko říct a obě jsme sdělily své zkušenosti. Mary jezdí dýl jak já, ale na pana majitele asi zapůsobilo to, že jsem měla poníka a trošku závodila). Čekala jsem jakýsi dostih a brždění o křoví, ale nic z toho se nekonalo. Queen (můj oř) sice trošku rychlejší byla, ale dala se v pořádku ovládat. Obcválaly jsme si tedy louku a šly jsme plavit do moře. Obešly jsme pobřeží, kochaly jsme se výhledem na moře a útesy a nechaly si mořskou vodu cákat na nohy, paráda :-) Po plavení byl čas jít 'domů'. Ve stáji jsme byly za chvíli, ale za tu chvíli jsme zmokly docela slušným stylem. S deštěm se bohužel nedalo nic dělat, tak jsme se alespoň kochaly nádhernou irskou přírodou. Jako v pohádce, ale po irsku, protože v normální pohádce by svítilo sluníčko :-) Ve stáji jsme potom ještě skoro hodinu čekaly na Maryinu hostmum, tak jsme si pokecaly a docela i uschly. Pan majitel si s náma pokoušel povídat, ale po chvíli to asi vzdal. Řeknu vám, to se nedalo. Pravý Cork accent. My jsme se na sebe s Mary jen nevěřícně dívaly a snažily se uhádnout, jestli vůbec mluví anglicky :D Mluvil, pak jsem mu i docela rozuměla ke konci, ale člověk se musel soustředit na každé slovo. V tu chvíli jsem si přála, aby mluvil alespoň jako Mary, které také není úplně jednoduché rozumět :D Má hodně silný francouzský přízvuk a když posloucháte její mluvení jen tak jako napůl, přijde vám, že mluví francouzsky. Ale už si taky zvykám, pořád lepší než Cork accent :D Po hodině konečně přijela Deborah, Maryina hostmum, tak se děti ještě podívaly na koně, já pokecala s Deborou, která je opravdu neskutečně milá :) a jelo se zpět do Castletownsendu. Svítilo sluníčko, které vydrželo až do teď. Murphy's law. :D Ježdění bylo drahé jako sviňa, ale nelituji. Sice jsem si svůj sen splnila jen napůl, ale i to se počítá :-) A tak už se nemůžu dočkat, až sednu do auta, naložím Smajlíka a pojedu do Kurojed za Ájou na vyjížďku. Tímto Tě zdravím, má milá :-))