My dream came true

Je mi jasné, že je všem jasné, že jsem si rozuměla hned s první rodinou, která mi poslala kladnou odpověď :-) Ale pěkně od začátku. Jak jsem psala minule, měla jsem jeden ze svých depresivních stavů, a tak jsem zkusila poslat application mile působící irské rodince s lenght of stay 2-6 měsíců. Když jsem záhy na mailu četla 'It seems that this family is interested in you.', málem se mi zastavilo srdce :) Možná trochu přehnaná reakce, ale ráda se raduji z maličkostí. Na můj mail s několika dotazy a oznamující, že se mi rodinka velmi líbí, ale můžu přijet až na začátku července, mi ještě tentýž večer přišla dlouhá odpověď se všemi možnými a nemožnými podrobnostmi. Nejdůležitější větou však bylo, že Cate a její rodina potřebuje aupair od konce května nebo začátku června do konce července. S lítostí jsem tedy odepsala, že stále studuji a školu mám až do konce června. Cate odepsala, že jí to mrzí, ale musí mě odmítnout, jelikož jí zanedlouho odjíždí jejich současná aupair a další mají domluvenou až na začátek srpna. Popřála mi, abych našla 'lovely family' a že je škoda, že nemůžu přijet už dřív. Tak jsem jí tedy také popřála, ať najde 'lovely aupair' a tímto konverzaci ukončila. Ale osud tomu chtěl asi jinak a když jsem druhý den ve škole říkala kamarádkám, že se mi ozvala jedna moc sympatická rodina, která ale potřebuje někoho od začátku června, málem jsem byla ukamenována proč jsem hned nezašla za panem ředitelem s žádostí o uvolnění ze školy :)) Samozřejmě, že mě to také napadlo, ale letos naší třídu čeká poslední společný výlet a hlavně vodácký kurz, na který se těším už léta. Celé dopoledne jsem nemyslela na nic jiného a vrtalo mi to hlavou tolik, že jsem zašla za třídní a teoreticky jsem se zeptala, jestli by to bylo vůbec možné a jestli je nějaká šance, že mě ředitel pustí o celý měsíc dřív. TEORETICKY. Jenže naše třídní to vzala tak, že už to mám pomalu domluvené a ať donesu hned další den žádost a zkusíme to. No mohla jsem couvnout? Ihned jsem napsala Cate, že se věci mění a mohla bych přijet už koncem května. A po její odpovědi, že je to ode mě hezké a že by mě určitě zvažovali jako jednu z jejich budoucích aupair, jsem šla tisknout žádost o uvolnění. Každý den jsme si psaly maily a zanedlouho jsme si domluvily Skype hovor. Cate mi volala v neděli večer, z reproduktorů se ozval moc sympatický hlas a hned přišla otázka, jestli po víkendu nejsem moc unavená (byla jsem na plzeňském Majálesu a Cate to věděla) - tudíž jestli není nějaká šance, že bych usla na klávesnici :)) Ubezpečila jsem jí, že ne, a tak se od zdvořilostních frází přešlo k dotazům a konverzaci. Měla jsem připravený seznam otázek a co tak nějak budu celou dobu říkat - do papíru jsem se ani jednou nepodívala. Nervozita ze mě opadla po prvních pár větách, a tak jsme si s Cate povídaly celých 30 min. Občas se tam mihla i nejstarší Caoimhe, která na mě veselou dětskou angličtinou spustila povídání o tom, jak byli o víkendu na farmě a hladili si morčátka,... :) Hovor jsme zakončily tím, že mi Cate řekla, že by byla moc ráda, kdybych byla jejich další aupair, ale že konečné rozhodnutí mi řekne následující den, protože na pondělí měla naplánovaný ještě jeden hovor. Caoimhe s Cate mi popřály hezkou dobrou noc a já mohla jít s úsměvem od ucha k uchu spát. Řeknu vám, že celé pondělí jsem byla nervózní jako snad nikdy v životě :D Ten den jsem se dozvěděla, že mě tedy ředitel oficiálně uvolňuje ze školy a celý večer jsem měla zaplý mail a nedočkavě mačkala F5. Bylo něco po 11. hodině večerní a yahoo na mě řvalo, že mám jeden nový email - v tu chvíli se mi zrychlil tep jako kdybych se chystala vlézt mezi tygry. Hi Sarka, we would like to offer you the possition as our next aupair. S přiblblým úsměvem na xichtě jsem okamžitě odpověděla (to aby si to náhodu Cate během těch pár minut nerozmyslela :)), že i já bych se ráda stala jejich AP. A tak jsem našla rodinu! Má host family bydlí ve vesničce spadající pod vesnici Camolin, kousek od

Gorey Castle

města Gorey a kousek od pobřeží. Zkusím si tedy 2 měsíce žít na typickém irském venkově :) Mají tři holčičky, nejstarší Caoimhe jsou 4 roky, prostřední Niamh 3 roky a nejmladší Aoibhin 2. Holky mají krásná irská jména s pekelnou výslovností :) Ze všeho nejvíc milují malování a trampolínu - jako já. Ano, ve svých 18 letech miluji skákání na trampolíně, no a? :D Host mum se jmenuje Catherine a host dad Ollie. Kupodivu (a bohužel) nemají žádné zvíře. Přiletět jsem měla původně 28.5., ale to se akorát vrací z dovolené a můj let by byl v Dublinu až v 9 PM jejich času, což je samozřejmě dost pozdě. Jsme tedy domluvení na pondělí 30.5. Poletím se společností AerLingus z Frankfurtu nad Mohanem a bude to můj úplně první let v životě. Trošku jsem se zbláznila letět napoprvé sama a z Frankfurtu, ale co se dá dělat? Z Čech za 5000Kč opravdu letět nechci :-) Těším se? Neskutečně. Obavy se snažím zahánět do kouta a držet si v hlavě jen ty pozitivní myšlenky. Tak mi držte palce!